|
Voda - co o ní víme?
Voda je základní
látkou vnitřního prostředí organismu. Je rozpouštědlem, transportním médiem, prostředím
pro průběh mnoha biochemických pochodů. Štěpí-disociuje a chrání-hydratuje
mnoho anorganických a organických látek, podílí se na stavbě a funkční
stabilitě biogenních makromolekul, jako jsou bílkoviny a enzymy. Voda se
nachází v každé jednotlivé buňce, mezibuněčném prostoru a je rovněž základní
složkou krve, kde tvoří až 90% objemu krevní plazmy.
 Zdravotní
nezávadnost pitné vody
Zdravotní
nezávadnost je základním minimem k tomu, aby vůbec mohla být voda za pitnou
označena. V praxi to znamená, že voda nesmí obsahovat žádné patogenní
mikroorganismy, zejména bakterie koliformní, escherichia coli a enterokoky.
Výskyt psychrofilních a mezofilních bakterií, pojmenovaných dle libosti snášet
vodu s nižší či vyšší teplotou, je pouze udržován v intervalu určitých
mezních hodnot. Tyto bakterie se v přírodě běžně vyskytují a teprve při
nadměrném množství mohou být zdrojem obtíží pro citlivé jedince. Dalším
limitujícím faktorem zdravotní nezávadnosti pitných vod je přítomnost těžkých
kovů, iontů železa a manganu a v neposlední řadě množství dusičnanů a dusitanů,
jejichž výskyt zůstává na mnoha místech v půdě a tedy i podzemních vodách
po intenzivní zemědělské výrobě stále dlouhodobě zvýšený. Z fyzikálně
chemických ukazatelů jsou dále hlídány barva, zákal a pach, stupeň tvrdosti,
vodivost, pH a další. Jediným faktorem, který je brán jako profit pro lidské
zdraví a zvyšuje biologickou hodnotu pitné vody, je u vody jinak zdravotně
nezávadné, množství iontů vápníku a hořčíku a jejich vzájemný vyvážený poměr. Otázkou
však zůstává, zda je toto hodnocení dostatečné?
Jak nahlížet na kvalitu vody?
Vrátíme-li se
k úloze vody v lidském organismu, nutně nás napadne myšlenka, zda
zdravotní nezávadnost pitné vody je postačujícím hlediskem k tomu, abychom
mohli kapitolu o vodě pro sebe uzavřít. Není snad zdravotní nezávadnost vody,
jež hodláme užít ve svém pitném režimu jen nutným předpokladem a podmínkou?
Odpovíme-li si kladně na tuto otázku, započneme se zaobírat
myšlenkou nad skutečnou a ve své podstatě nejdůležitější vlastností vody – vlastní funkční aktivitě v organismu.
To, co můžeme zjistit, bude možná pro mnohé z nás velkým překvapením. Mezi
vodami jsou značné rozdíly a ne vždy se váží k množství minerálních látek
obsažených ve vodě. Nicméně ani tento aspekt nelze zcela vynechat a zasluhuje
si svou pozornost
Ovlivňuje
kvalitu vody množství obsažených minerálů?
Množství
rozpuštěných látek v pitné vodě má bezesporu vliv na její kvalitu a
bezprostředně též ovlivňuje náš zdravotní stav. Je tomu tak proto, že pitné
voda je nezastupitelným zdrojem minerálních látek pro organismus a jejich
nedostatek v pitné vodě prokazatelně vede ke zvýšení rizika vzniku
kardiovaskulárních onemocnění. Za optimální je považováno množství od 200 do
500 mg rozpuštěných látek v jednom litru vody. Jako minimální mez je
stanoven obsah 150 mg/l, jako mez maximální pak 1000 mg/l. Při vyšších
hodnotách již mluvíme o vodách minerálních. Trvalé užívání minerálních vod však
není vhodné z důvodu přílišného zatěžování ledvin. Proto je pití minerálek
doporučováno jen na krátký čas a v omezeném množství. A jak je to
s užíváním vod s nižším obsahem minerálů (150-300 mg/l) ? Je známo, že
vody s nižším obsahem minerálů jsou z dlouhodobého hlediska
vhodnějším nápojem než například minerální vody. Je tomu tak proto, že
organismus, který je každodenně zásoben přebytečným množstvím solí potřebuje
tyto látky z těla dostatečně vyloučit a přebytečný příjem minerálů by mu
v této situaci příliš neprospěl. Dále má voda s nižším obsahem
minerálů schopnost organismus lépe pročistit od odpadních látek metabolismu,
neb je zřejmé, že voda na minerály chudší může v sebe více látek pojmout a
z těla vyloučit. Mluvíme tak o pročisťujícím účinku pitné vody.
Pročisťující
účinek pitné vody
Abychom ale
nepodlehli představě, že nejlépe bude pít rovnou vodu destilovanou, či vodu
demineralizovanou, připravenou pomocí tzv. reverzní osmózy. Tak tomu opravdu není.
Existuje mnoho studií, které před pitím tohoto typu vod vážně varují. Pro
čtenáře je nejlépe dohledat bližší informace například na portálech Státního
zdravotního ústavu a Národního referenčního centra pro pitnou vodu - http://www.szu.cz/chzp/voda/pdf/01_297.pdf
. Ani dodatečná mineralizační patrona u vod připravených pomocí reversních
osmóz, nedokáže zabezpečit minimální množství vápníku a hořčíku, ani minimální
celkovou mineralizaci 150 mg/l, nezbytnou pro osmotickou rovnováhu
v organismu. Koncentrace rozpuštěných látek by tedy neměla trvale
poklesnout pod minimální mez.
Funkční
aktivita vody v organismu
Jak už bylo výše
uvedeno, není množství minerálních látek obsažených v pitné vodě zdaleka jediným
faktorem ovlivňujícím funkční aktivitu vody v organismu. Dalo by se říci,
že spíše menšinovým, a to i při svém nezpochybnitelném, již zmíněném významu.
To může být pro mnoho z nás překvapením. Jsme přivyklí slýchávat, že ten či
onen minerál je z toho či onoho důvodu prospěšný pro naše zdraví, ale jaký
další faktor by měl být důležitý pro naše rozhodnutí, kterou vodou budeme hasit
naší žízeň, připravovat nápoje a stravu, či cíleně pročisťovat organismus? Je
to struktura vody! Voda jako kapalina je hybrid pevného a plynného skupenství.
V pevném skupenství jsou k sobě molekuly pevně vázány a tvoří
krystalickou mřížku. V plynném skupenství jsou molekuly samostatné a volně
se pohybují. Kapalné skupenství, jak již bylo uvedeno, obsahuje obojí – shluky
molekul v podobě tekutých krystalů a množství svobodných molekul vody.
Mezi oběma skupinami dochází k neustálým výměnám, i když se celek tváří
jakoby nezměněn. Pro zvýšení aktivity vody se často užívá ohřev. Voda
s vyšší teplotou snáze přijímá látky v ní rozpouštěné, pojme jich
větší množství a ty pak dosahují vyšších účinků. Tak si zaléváme čaj vřící
vodou, vaříme vývar z masa a zeleniny, případně vyvařujeme prádlo. Cíl je jediný.
Přivést vodu a látky v ní obsažené k vyšší aktivitě a účinnosti.
Podobně si vypomáhá náš organismus ve stavu zvýšené teploty či horečky.
Aktivita mnoha látek vzrůstá, zejména pak enzymů, a bez nich se v těle
neuskuteční snad vůbec nic. Tělo de facto mobilizuje k obraně a všechny
pochody tím rázem výrazně zefektivňují svou činnost. Otázka zní. Je zvýšení
teploty vody jediným prostředkem pro zvýšení vodní aktivity? Nikoli. Bylo
zjištěno, že voda odebraná z vody proudící má vyšší aktivitu než voda
odstátá. A dále, že záleží na tom, jakým způsobem tekoucí voda proudí. Odpověď
na to, proč tomu tak je, se skrývá opět ve vodní struktuře a její citlivosti na
vnější vlivy. To už je ale nad rámec tohoto příspěvku.
Příroda –
vzor přirozeného
Existuje ještě
jeden pohled na celou problematiku výběru vhodné pitné vody, pohled přírodního
vzoru. Slyšel snad někdy někdo o tom, že by ze země vyvěral pramen
s destilovanou vodou? Poměrně řídké rozložení mnohdy léčivých minerálních
vod dává člověku tušit, že asi nebudou určeny ke každodennímu užívání, nýbrž
jen pro příležitostné. Vlivem retenčních nádrží, jakožto zásobáren pro pitnou
vodu, kde voda delší čas stojí a čeká na své uplatnění a dále tlakovými
vodovody s převážně laminárním způsobem proudění ztrácí voda mnoho ze svých
vlastností a schopností uvedených již v úvodu tohoto článku. I samotný
pročisťující účinek vody na lidský organismus je tak značně snížen.
Pomoci vodě ke spontánní regeneraci a přirozenému „oživení“
se snažíme již nějaký čas pomocí zařízení na doúpravu pitné vody AQUA SANATURA®.
Bude nám milým potěšením, navštívíte-li naše internetové stránky www.aquasanatura.com kde můžete získat
další informace.
|
